Zavřete oči a vzpomeňte si na svou první lásku. Srdce vám bilo jako splašené, ruce se potily a celý svět najednou dával smysl. Většina z nás si myslí, že takto intenzivně se můžeme zamilovat jen jednou, nanejvýš dvakrát, výjimečně třikrát. Ale výzkumy ukazují něco úplně jiného.
Chemie lásky v našem mozku
Zamilovanost není jen poetická metafora, ale měřitelný biologický proces. Váš mozek při ní vyplavuje koktejl hormonů – dopamin, serotonin a oxytocin. Helen Fisherová, antropoložka z Rutgers University, objevila, že tyto chemické reakce můžeme prožívat opakovaně po celý život.
Fascinující je, že intenzita zamilovanosti se s věkem nemění. Sedmdesátiletí lidé popisují stejné motýlky v břiše jako teenageři. Mozek si prostě zachovává schopnost této „chemické bouře“ bez ohledu na počet prožitých lásek.
Tři velké lásky versus nekonečné možnosti
Populární teorie mluví o třech velkých láskách v životě. První vás naučí, co láska je, druhá ukáže, co láska není, a třetí přijde nečekaně a zůstane. Realita je však mnohem optimističtější.
Studie z University of California sledovala 2000 lidí po dobu 30 let. Výsledky ukázaly, že průměrný člověk se hluboce zamiluje čtyřikrát až šestkrát. Někteří účastníci ale hlásili až deset intenzivních zamilování.
Klíčová je vaše otevřenost a schopnost pustit minulost. Lidé lpící na „té jediné“ lásce si paradoxně zavírají dveře před novými city. Naopak ti, kdo přijímají každou lásku jako jedinečnou kapitolu, se zamilovávají častěji a intenzivněji.
Příště, až budete pochybovat o možnosti znovu se zamilovat, vzpomeňte si na tohle. Vaše srdce má neomezenou kapacitu pro lásku. Jediné limity jsou ty, které si sami nastavíte v hlavě.